|
|
Side Effect / This could be us
Masevnina, Polina ; Pustaiová,, Zuzana (oponent) ; Klodová, Lenka (vedoucí práce)
Moje bakalářská práce s názvem Side Effect/ This could be us se sestává ze série fotografií a textů ve formě vizuálního intimního deníku a zaměřuje se především na sebereflexe. Stejně jako ve svých předchozích pracích reflektuji romantické a sexuální vztahy, změny svého vědomí a fyzického stavu ať už v důsledku zamilovanosti, silné mentální závislosti nebo během užívání antidepresiv. Vedlejší účinky psychoterapie ovlivňující sexualitu jsou jedním z témat mého projektu. Vytvářením svých autoportrétů a explicitních poslání uspokojuji do jisté míry i obsedantní potřebu sdílet svůj intimní život - digitální exhibicionismus má v tomto případě terapeutický význam, pomáhá prožít a vyrovnat se se svým současným stavem. Interpretuji intimitu z pohledu vnitřního a veřejného osobního prostoru. Zkoumám tělesnou a symbolickou rovinu textu a vlastní tělo jako nástroj zachování a prožívání vzpomínek, představuju tělo jako mapu doteku, dávám svým zážitkům fyzickou podobu.
|
|
|
Srovnání práce fotografky Nan Goldin a dnešního uživatele Instagramu
Valentová, Marie ; Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Láb, Filip (oponent)
Současná rozšířená tvorba na sociálních sítích jako Instagram přivádí médium fotografie do nových kontextů. Fotografie se stává prostředkem okamžité komunikace a mění se některé její historicky dané funkce. Kontinuálnost tvorby na Instagramu, osobní perspektiva, s jakou uživatelé této sítě tvoří, i neustálá přítomnost fotoaparátu, která dnes uživatele provází, činí tuto současnou tvorbu v mnoha ohledech analogickou s uměleckou prací Nan Goldin. Fotografickou esejí Balada o sexuální závislosti (1986) Goldin představila svůj vizuální deník, ve kterém až s obsesivní kontinuálností zachycovala život komunity, jíž byla součástí. Esej je pořízena z hluboce osobní perspektivy, zobrazuje intimní náměty a klade důraz na popsání Goldininých osobních vztahů. Publikaci Balady a vznik Instagramu od sebe dělí více než dvacet pět let a v mnohém se odlišují. Přesto však tato práce předpokládá, že srovnání v mnohém podobných tvůrčích charakteristik umožní popsat proměnu funkce fotografie, současné tendence v estetice i volbě námětů, význam instagramové tvorby pro uživatele a celkové porozumění společenské role sdílené fotografie v historickém kontextu. Zvolenými metodami pro provedení komparace budou sémiotická vizuální analýza, sociálně-sémiotická vizuální analýza a pozorování.
|
|
|
Vizuální deník - Jeho tvorba a využití při výuce
Pešoutová, Monika ; Francová, Sylva (vedoucí práce) ; Novotná, Magdalena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vizuálním deníkem a jeho tvorbou. Úplně na začátku práce se nachází teoretická část obsahující úvodní seznámení s deníkem a následně potřebné informace, k jeho stručné historii, tvorbě, druhům, vazbě, pomůckám a dalším potřebným technickým parametrům vhodných pro tvorbu deníku. V této části práce vás také čeká seznámím s několika významnými českými ale i světovými umělci, kteří se tvorbou deníku další dobu zabývají či zabývaly a mají k ní bližší nebo také hlubší vztah. Jejich představení má sloužit jako inspirace, díky které můžeme pochopit rozdílná vnímání deníku. V práci je velmi stručně představen jejich život a následně jejich tvorba se zaměřením na deník. Jako další je uvedena praktická část, v které je možné nahlédnout do mé tvorby deníku, mých myšlenkových pochodů, které jsem při tvorbě měla, a nakonec obsahuje z deníku i pár fotografií jako ukázek. Závěrem práce se dostáváme k didaktická část pojednávající o zařazení a využití deníku ve školství. Na konci tak naleznete návrhy na vyučovací hodiny výtvarné výchovy ve spojitosti s deníkem. Snažím se tak přijít na možnost zmenšení časové náročnosti, která může být hlavním kamenem úrazu při využívání deníku. K tomuto návrhu vyučování se snažím nají alespoň částečné odpovědi na otázky, jako je například jestli žáky...
|
|
|
Side Effect / This could be us
Masevnina, Polina ; Pustaiová,, Zuzana (oponent) ; Klodová, Lenka (vedoucí práce)
Moje bakalářská práce s názvem Side Effect/ This could be us se sestává ze série fotografií a textů ve formě vizuálního intimního deníku a zaměřuje se především na sebereflexe. Stejně jako ve svých předchozích pracích reflektuji romantické a sexuální vztahy, změny svého vědomí a fyzického stavu ať už v důsledku zamilovanosti, silné mentální závislosti nebo během užívání antidepresiv. Vedlejší účinky psychoterapie ovlivňující sexualitu jsou jedním z témat mého projektu. Vytvářením svých autoportrétů a explicitních poslání uspokojuji do jisté míry i obsedantní potřebu sdílet svůj intimní život - digitální exhibicionismus má v tomto případě terapeutický význam, pomáhá prožít a vyrovnat se se svým současným stavem. Interpretuji intimitu z pohledu vnitřního a veřejného osobního prostoru. Zkoumám tělesnou a symbolickou rovinu textu a vlastní tělo jako nástroj zachování a prožívání vzpomínek, představuju tělo jako mapu doteku, dávám svým zážitkům fyzickou podobu.
|
|
|
Srovnání práce fotografky Nan Goldin a dnešního uživatele Instagramu
Valentová, Marie ; Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Láb, Filip (oponent)
Současná rozšířená tvorba na sociálních sítích jako Instagram přivádí médium fotografie do nových kontextů. Fotografie se stává prostředkem okamžité komunikace a mění se některé její historicky dané funkce. Kontinuálnost tvorby na Instagramu, osobní perspektiva, s jakou uživatelé této sítě tvoří, i neustálá přítomnost fotoaparátu, která dnes uživatele provází, činí tuto současnou tvorbu v mnoha ohledech analogickou s uměleckou prací Nan Goldin. Fotografickou esejí Balada o sexuální závislosti (1986) Goldin představila svůj vizuální deník, ve kterém až s obsesivní kontinuálností zachycovala život komunity, jíž byla součástí. Esej je pořízena z hluboce osobní perspektivy, zobrazuje intimní náměty a klade důraz na popsání Goldininých osobních vztahů. Publikaci Balady a vznik Instagramu od sebe dělí více než dvacet pět let a v mnohém se odlišují. Přesto však tato práce předpokládá, že srovnání v mnohém podobných tvůrčích charakteristik umožní popsat proměnu funkce fotografie, současné tendence v estetice i volbě námětů, význam instagramové tvorby pro uživatele a celkové porozumění společenské role sdílené fotografie v historickém kontextu. Zvolenými metodami pro provedení komparace budou sémiotická vizuální analýza, sociálně-sémiotická vizuální analýza a pozorování.
|
host ::
RSS.